Telepatie, mezidruhová komunikace, komunikace srdcí, intuitivní komunikace. To jsou různé názvy pro komunikaci mezi všemi druhy, kterou lidstvo ovládalo od nepaměti, jenom ji časem zapomnělo pod nánosem myšlení a automatických programů v hlavě.
Nejde o věc „vyvolených“, naopak je to pro nás možná ta nejpřirozenější věc a jejím praktikováním se můžeme cítit opravdu naplnění.
Komunikace se zvířaty nás přivádí k vlastnímu srdci, takže s pouhého přenosu a povídání si mezi bytostmi se snadno stane spirituální cesta, duchovní růst. Já tomu ráda říkám UVIDĚNÍ PRAVDY.
A kdo chce pomoct zvířeti, což je taková hra ega, velmi často zjistí, že pomoc potřebuje někdo jiný. Samozřejmě ale i zvířata prožívají tady na zemi různé situace, a přestože jsou vědomá a ví, že si svou cestu sama vybrala, pomoc mohou přijmout.
„Komunikace se zvířaty je světem obrazů a pocitů, logika zde nemá místo. Pokud lpíme na logice, zapojujeme příliš mysl a nenasloucháme srdci.“
Co je to intuitivní komunikace se zvířaty
Tento způsob přenášení informací je dnes už i vědecky doložen. Je založen na tom, že všichni jsme jedním. Například vědec Braden Gregg, a nejspíš nejen on, říká, že jsme doslova stvořeni ze stejných látek jako hvězdy ve Vesmíru.
Všechno je energie, i my, naše myšlenky. Všichni jsme jedním, Láskou, různě vibrujeme a ladíme se na sebe navzájem.
Proto když chceme komunikovat s jiným druhem, vysíláme mu bezpodmínečnou lásku a dostanou se k nám pak ty správné informace v podobě pocitů, barev, slov, vědění nebo obrazů.
Zvířata nikdy neztratila tohle napojení, ta komunikují neustále. Však to znáte, nemusíte k nim mluvit a stejně ví všechno. I ona však zažívají svá dramata.
Čistá komunikace je založena na bezpodmínečné lásce, respektu, klidu, radosti a vděčnosti. To, co nás spojuje, je Láska. Opakem Lásky je strach, který nás rozděluje.
- Při komunikaci je potřeba se dostat do NEUTRÁLNÍHO stavu (nula).
- Ke spojení se zvířetem mu posílám bezpodmínečnou lásku.
- Komunikace je z velké části o naslouchání a prostém bytí. Nejde o kontrolu nebo dotlačení zvířete tam, kam chceme my. Pokud máme pocit, že zvíře trpí, je potřeba oprostit se od lítosti a namísto toho mít soucit, pochopení, a vždy radost.
- Vždy na začátku s respektem požádám zvíře o svolení. Na konci pak poděkuji a odpojím se. Jsme sice všichni jedním, ale tady na zemi máme každý své tělo, svůj příběh. Respektujme svůj prostor.
Pomocným nástrojem při komunikaci je VIZUALIZACE.
Já si někdy jednoduše představuji, že zvířeti telefonuji. Funguje to v podstatě velmi podobně. Komunikace je možná i na dálku a není zapotřebí fyzická přítomnost toho, s kým si „povídáme“.
Ve své praxi jsem se setkala s několika zvířaty, která se chystala k odchodu do nebe. Pokud má člověk pocit, že zvíře má strach, nebo že se mu nechce odejít, že trpí, jsou to velmi často pocity člověka, přenesené na zvíře.
Pokud se ale podaří naladit na tu nejhlubší, nejzákladnější vlnu, je tam klid, láska, důvěra, radost, vděčnost. Ona radost ze života do posledního vydechnutí s sebou nemusí nést strach, co bude potom. Zvířata moc dobře vědí, kam jdou. A není to pro ně zas taková změna, jako pro nás.
Mohou cítit diskomfort, bolest ve svém těle, ale zároveň jsou schopna si užívat svůj pobyt tady na zemi.
Důvěřujte, že vše je, jak má být. Že se k vám dostaly ty správné informace. Důvěřujte sami sobě a vašemu zvířeti.
Pokud k vám nic nepřichází, i to je v pořádku.
Nelpěte na dostání odpovědi. Naslouchání s sebou nese úplně jinou energii než „podávání otázek“. Čím více potřební jsme, tím více bráníme přirozenému toku nejen komunikace, ale i samotného života.
I zvířata.
Mohou si nést trauma a mohou se rozhodnout, že myšlenkami budou následovat radost, anebo nebudou. Je to svobodná vůle každé bytosti.
Proto také nemá moc smysl cokoli předvídat a pokoušet se o predikce pomocí komunikace. Odpověď může přijít, pokud už je zvíře rozhodnuté.
Má smysl transformovat naše strachy, tvořit si svůj život svými myšlenkami a nechat se překvapit, v jaké formě k nám v životě věci přijdou.
Samozřejmě, každý člověk je na jiné „vlně“ a není tajemstvím, že každý komunikátor vám zprostředkuje jiné informace. Jednoduše ty, které s ním zvíře chtělo sdílet. Zároveň se tyto informace od různých komunikátorů nemusí vylučovat. Vybírejte srdcem 🙂
Tento článek jsem pro vás zpracovala i do eBooku. Pokud byste ho chtěli mít po ruce, např. do mobilu, jako ucelený formát s pár obrázky a povídáním navíc, stáhnout eBook můžete zde.
A tady můžete nakouknout do eBooku:
UPOZORNĚNÍ: informace v tomto článku nejsou náhradou za veterinární péči.
Provázím lidi na cestě intuitivní komunikace se zvířaty. Na cestě lásky k nim i k sobě. Jsem také autorkou eBooku „Šťastnou cestu do nebe“. Více o mně najdete v mém příběhu.